Historie obce

Podhorská obec Lažiště se nachází na rozhraní Boubínské hornatiny, v malebně tvarovaném věnci, ozdobeném kolem kopci ve výši 700 – 900 m.n.m. Samotná obec leží 663 m.n.m. Tato oblast byla osídlena již 5 tisíc let př.n.l.. Z archeologických nálezů potvrzující pravěké osídlení je zvláště pozoruhodná skvostná bronzová jehlice z doby asi 1700 let př.n.l., nalezená v sejpu po rýžování zlata na nedalekém potoce mezi Zábrdím a Dvory.

Název Lažiště pochází od slova „láz“, čímž se označovala půda získaná vypálením lesa. Původní název byl Laziště.

První písemná zpráva o Lažišti je z roku 1352. Český král Jan Lucemburský dal v roce 1341 pánům z Vimperka souhlas k postavení nového hradu, který dostal jméno Hus. Mezi 23 vesnicemi, které patřily pánům z Husi, je uvedeno i Lažiště.

Lažiště je v turistické literatuře zmiňováno jako sídlo památného gotického kostela a jako vesnice, kde se udržela šumavská lidová architektura. V údobí zmíněných čtyř století „Zlaté doby“ bylo Lažiště podle předpokladů zastavěno roubenými špýcharovými domy, které si zachovaly původní slovanský ráz, ale navenek přebíraly prvky alpské lidové architektury. Šlo zejména o široké a bohatě zdobené čelní štíty s pavláčkami. V roce 1553 vznikl vinou sedláka Vondry ve vsi velký požár a vyhořelo 8 dvorů, prakticky celá levá strana návsi. První typický špýcharový statek šumavského typu, který unikl požáru je dům č.p. 15, který je registrován Státní památkovou péčí jako památka lidové architektury I. kategorie. Jde o objekt, který se podařilo zachránit nejen před, ale později i před zchátráním.

V roce 1870 při dalším berním soupisu bylo v Lažišti 40 domů.

Rokem 1900 se začalo platit korunami. Do té doby platil zlatý. V roce 1901 byl zaveden kvůli nedostatku financí v obecní kase pivní poplatek. Platilo se z jednoho litru piva jeden krejcar a z jednoho litru kořalky čtyři krejcary. V lažišti se nacházely tři hospody a to Hořejší, Hospoda u Kajerů a Hospoda na Dolejší,u Krejsů. Starostou byl Josef Kovář. V říjnu roku 1904 se začala stavět silnice z Lažiště do Husince, která vedla přes Dvory. V tomto roce byly volby, ve kterých byl starostou zvolen Karel Rubeš, rolník z Lažiště.

Po vyhlášení samostatné Českolslovenské republiky, bylo zákonem každé obci nařízeno, že má vést vlastní kroniku. Lažišťská obecní kronika má do roku 1934 pouze 20 stran. Záznamy v ní jsou velice stručné a věcné.

V roce 1934 měly Lažiště 382 obyvatel.

V roce 1955 se v bývalé škole, kde je dnes obecní úřad, zřídilo MNV. Na levé straně byly kanceláře a na pravé straně se postavil divadelní sál a kino. Byly pořízeny nové kulisy, které jsou v kulturním domě dodnes. O rok později bylo vybudováno z farské zahrady školní hřiště, které se nachází pod kostelem.

V roce 1961 přijeli do Lažiště filmaři z Prahy a asi 6 měsíců zde natáčeli film Králíci ve vysoké trávě. V tomto filmu učinkovalo spoustu občanů.

V roce 1966 bylo v plánu postavit nový Kulturní dům, aby se měli kde konat schůze a bylo nějaké kulturní vyžití. Kulturní dům se začal stavět v dubnu na farském pozemku u kanceláří MNV a divadelního sálu. Kulturní dům byl dokončen 31. prosince a 1. ledna byl slavnostně otevřen. V ro 1969 se postavilo nad MNV patro.

V roce 1977 došlo k opravě vodovodu a udělali se nové vodovodní přípojky. V Melesíně se vybudovalo nové koupaliště.

V roce 1979 žilo v Lažišti 416 občanů. Během roku 1983 se konaly opravy obce.

V únoru 1990 se začalo se stavbou čističky odpadních vod.

Při nových volbách v roce 1994 byla novou starostkou zvolena p. Anna Pecková. V tomto roce byla dokončena a zkolaudována čistička odpadních vod.

Rokem 1999 se obec Lažiště stala součástí Sdružení obcí spádových k Vlachovu Březí. V měsících červnu a červenci roku 2000 byla rekonstruována kašna na návsi.

Dne 9. června 2001 se konalo „Setkání rodáků“ spojené s poutní slavností v Lažišti.

Dne 25. května 2002 se v obci slavilo výročí „650 let od vzniku obce“